Krápník : Svatý Klid

Rock / Czech-Republic
(2006 - Self Produced)
Zobacz więcej

Teksty


1. KRÁPNÍK

Já vím mám tolik chyb
kolik hrubek je v novinách litovelských
tenhle stát učí lhát
děti mý ve všech rovinách poloměstských
tuhle zem rozdělím
na tisíc malých krápníků a řád myší a žab
přesto dál se mě ptáš
co je Krápník já nevím to já to jméno si dám

Snad jsem ti nezaplatil dost
přes prsty na tebe se podívám
možná mi chybí upřímnost
možná ti všechno jednou spočítám

Žába v kramflecích je silná ona nulou dělit může
a já nosím v hlavě ilegální šém
ona rychlostně se spíná ona drží silou vůle
a já nosím v hlavě ilegální šém

Divíš se kde jsem se tu vzal
klaním se tleskám křičím žadoním
už jsem ti šanci jednou dal
čert nikdy nespí krápník neloví


2. SVATÝ KLID

Má sebe jen naříká no tak počkej jak se zachová
má sebe jen utíká no tak počkej jak se zachová

Ve jménu Krista ti lhal nutil tě krást
ve jménu Alláha prý zabije snáz kdo ví - aha

Má sebe jen svatý rok svatou válku svatý trápení
má sebe jen k nebi krok nebo s peklem když se ožení

Ve jménu Krista ti lhal nutil tě krást
ve jménu Alláha prý zabije snáz kdo ví - aha

Vadí mi tvá víra ale nevadí mi věk
jako barva tvojí kůže asi nečekám tvůj vděk

Teď to vím že na všech tvých frontách
je úplně normální den
teď to vím že do mě vystřílíš
na tisíc nábojů a střel

Můžeš mě mít ráda lhát se nemá je to hřích
a já každý ráno zvládám srdce mý pod palbou divizí tvých


3. JE ODZVONĚNO RUSALKÁM

Kde se skrýváš bledá strachy bloudím v lesích a křičím tvoje jméno
říkají mi že prý nejsi co je na tom mám tě skvěle vymyšlenou
není panovníka kterej by mě zastavil není církve která na míru je ušitá
tady nejsi lásko v lesích ani v mokřinách tady jenom co je doma to se počítá

Neumím jako ty tančit a neumím se tě bát
Rusalko netuším co se může ještě stát
naučím tě řeči lidí a naučím tě lhát a krást
naučím tě květy sbírat a hlavy lidem mást

Na panských polích střílí se ať prší na tu havěť smíchy brečí
nevím co je tady k smíchu když se ztrácíš a ta dálka je tím větší
v barvě tělové bych oživil tvůj majestát ráno v novinách se dočtu že jsem labilní
už mi není dvacet třicet ani padesát ani tři sta let tu nejsem to tě uklidní

Naučím tě lásko zpívat a naučím já tebe kvést
naučím tě řeči zvířat a najít správnou z cest
naučím tě lásku léčit a nemusím ti všechno říct
naučím tě lásko usnout a nevzbudit se víc


4. NEVADÍ

Kolik vás ještě zajímá můj hlas můj zjev moje prachy můj pes a dům
a já se nestarám kolik orlů má znak kolik vlajka má hvězd a pruhů
co je vám do toho jak jím jak chleba si krájím jak se zbavuju dluhů
kolik mám hovorů kolikrát jsem sám kolik pokojských mám a sluhů

Ne ne ne...

Ne ne nevadí ne ne nevadí ne to nevadí nám
když připadaj mi zvláštní ale jsou
ne ne nevadí ne ne nevadí ne to nevadí nám
když do očí nám chladnokrevně lžou

Kdybych tě neztratil byl bych tam kde jsem nikdy nemusel ven tak nevím
kdybych tě naladil hraješ líp jak já to se nepočítá tak nevím
někdy to zabolí lidí víc než dost díky za upřímnost když slevím
nabídnu cokoli za trochu dřeva a drátu za tvoji ztrátu tak nevím


5. PŘIZNÁVÁM

Klíč se v zámku zalomil to je znamení že tam nesmím
moje místo obsadil možná navždy někdo cizí
on mě někdo probouzí a já chtěl bych spát
já se bojím probudit já se bojím rád

Pokud jsem ti ublížil tak mi odpusť já tě prosím
on je něčím novým já vím on je pro mě cizí
až mě ze sna probudíš tak já budu rád
on mě někdo probouzí a já chtěl bych spát

Přiznávám je to moje vina prosím vrať se zpátky
lásko má odpouštíš nebo necháváš mě trápit
podívej jak před tebou klečím prosím vrať se zpátky
přiznávám lásko má já ti všechno přiznávám

Moje fotka pod zámkem na svým místě není
plno věcí napadá lásku neopíše změní
on mě někdo probouzí a já chtěl bych spát
já se bojím probudit já se bojím rád


6. STOLETÍ VÁLEK

Začíná málem století válek a já se tě ptám
natolik stálá proč by ses bála já jsem hradní pán
pohleď mám kočár a z brokátu plášť co jen si vysníš tak do rána máš
tak pojď a můžem víno pít do rána dost ho tu mám

Nařídím krejčím cizím i zdejším jak šaty maj šít
jak svatebním šatem tě ozdobím zlatem a stačí jen chtít
v truhlicích klenoty obrazy mám ve stájích koně a přece jsem sám
tak pojď a můžeš kolik chceš zlaťáků mít

A stejně si myslím že lásko na tebe
nemám nemám než stačím tě prohlídnout oči mi vyškrábeš
nemám nemám nemám jak zdá se klíče k tvý kráse
nemám nemám na světě není dost bohatství pro tebe
nemám nemám nemá to význam tak se ti přiznám že nemám

Jak dáš vale šatům snad vydám se katům a všeho se vzdám
snad dám pokyn kočím ať odvezou z očí mě tam kde to znám
kde není zákon a kde není řád kde šperky se nenosí kde není hlad
já zapomněl málem století válek je marně se ptám


7. BÍLÁ PANÍ

Možná jsem u konce sil anebo nevím kam jít
možná ti nerozumím nikdo tu není já vím

Nikdo tě nemá .. zapálím trochu světel
nikdo tě nemá .. už bych sem nikdy nešel
nikdo tě nemá .. ukrytá v prachu věků
nikdo tě nemá ..

Možná tě neuhlídám a taky nedohoním
možná tě nezajímám nikdo tu není já vím

Nikdo tě nemá .. z obrazů vyčtu tvůj kód
nikdo tě nemá .. nechtěl bych zapomenout
nikdo tě nemá .. přechodně zabydlenou
nikdo tě nemá

Má paní pojď už se stmívá na hradě straší jak laciné
pojď málo času nám zbývá ve dne jsem bohatýr v noci ne

Má paní víš jsem blázen snad jsem moc pil
jediný pohled tvůj mě uhranul
má paní víš jsi bílá jak stránky knih
ještě mi nedávej lék abych se uzdravil

Má paní víš je léto přestaň se bát
a jednou už přečkej tu noc nežli se rozední
má paní víš jak kvete růžovej sad
a lekníny ukrytý jsou před žárem poledním

Není to napsaný v knihách k čemu je titul hraběcí
nač je ti nadlidská síla pojď zpátky na zem tam je nás víc


8. OKULTISTÉ

Možná že mi brání má hranice věková
doba malin zrání radši bych se zdekoval
jako kůň když ho pán oková a v Elberfeldu násobí
tak je má posedlost zraková posedlá zákalem zrakovým
Až se vrátí na zem Veni Creator Spiritus
ošlehnutej mrazem et e míte coélitus
nejistý otce má jeden syn
matka prý nebývá nejistá
tak se ptám panáčku co teď s tím
čekám jen co na mě uchystá

Jak vlastně vypadá ta moje síla
s chutí si nezadá černá a bílá
jak vlastně vypadá a komu schází
v Edenských zahradách hrách na zeď házím

Až se vrátí na zem Zacharov a Rasputin
budu starej blázen a duši nejspíš vypustím
vypnu zprávy starý karty zapálím
a s nima spoustu knih kdejakej škvár
utíkám pavědám askultním
není už v domě čeho bych se bál


9. TAKOVÁ

Kdo zapůjčil ti vizáž a peníze jen na chvíli ty škrábeš já tě znám
jsi nebezpečně krásná to říkají ti ze všech stran jen smůla že ne já

Neboj já přijdu se štítem i když se budu vlastně trápit
a ty mě poznáš a ty mě uvidíš
přijdu za tebou ale ty nesmíš jevit zájem
můžeš se dívat a nic víc

A ty mě nemáš já nikdy nebudu tvůj
holka si němá prosím tě mlč už a stůj ty nejsi

Taková která sama spává taková která pozdě vstává
taková která stojíš při mně taková jako láska v zimě
taková milováním slabá taková která nepřestává
taková která nezklame tě taková jako láska v létě

Kdo před tebou se klaní je chudák tak běž za ním než skončí tabáková
není v tobě něha brečíš pro mě nalomená z porcelánu obyčejná


10. STAROSTI VÍLY

Starosti víly se rozplynou
s prvním paprskem světla proč hlavu mi pletla já vím
říkat se nesluší
zůstaň jen chvíli vždyť plachý jsou víly
přestanu naříkat nesmím se dotýkat
tak aspoň ze tváří dovol mi setřu ti

Z řasenky prach slzy z očí a strach
ty nevíš jak trápím se zůstává Krápník tu sám
dávno to vím hledám verše a rým
a skladba je němá já najednou nemám ten dar
jak jsem měl dřív já najednou nemám ten dar

Starosti víly se rozplynou
za klikou dveří proč málo ti věřím proč já
navíš jak zabolí
když jinde si zvykáš a jinak mi říkáš
nač je se vrátit a stejně tě ztratit
tak aspoň ze tváří dovol mi setřu ti

Z řasenky prach ....

teksty dodane przez Pauleto - Edytuj teksty